Setkání se slepcem nám otevřelo oči

Ještě před zahájením týdne nevidomých jsme si mohli vyzkoušet, jaké je to být v jiné kůži. V kůži těch, kteří nemohou vidět jako my, ale zvládají běžný život.

Děkujeme za velmi zajímavou přednášku panu Petru Loupancovi, který si na nás udělal čas. Jak se žije lidem se zrakovým postižením a jak jim pomůcky pomáhají?

Zkusili jsme napsat slovo v Braillově písmu, podívat se na obrázkovou knížku pro nevidomé čtenáře, nebo si prohlédnout známou knihu Josefa Lady rukama. Upřímně – nemohla jsem se vzpamatovat, jak my kolikrát špatně čteme a pan Loupanec to zvládal úžasně. Za asistence paní učitelky třídní, Ireny Havránkové, jsme se mohli poslepu projít po třídě, kterou dokonale známe, což se ale při téhle zkoušce vůbec nepotvrdilo. Úžasné jak nevidomí poznají správnou hladinu vody jen do hrníčku. Pokusili jsme se pohmatu poznat hodnotu mince.

Pan Loupanec odpovídal velice ochotně a tak, že nás to chytlo za srdíčko. „Přeji vám, ať si jdete za svým snem, ať se vám splní,  po čem toužíte,“ rozloučil se s námi.

Setkání se slepcem mi otevřelo oči. Snad teď i ostatní budou tyto úžasné lidi vidět jinak než jako nemožné a nemohoucí.  

Nicol Vranová, 7. A